|
V pondělí 23. května 2011 ve 21.45 hodin. zemřel arcibiskup a emeritní biskup královéhradecký, Mons. Karel Otčenášek, jeden z nejvýznamnějších českomeziříčských rodáků.
Mons. Karel Otčenášek loni v květnu v Hradci Králové veřejně oslavil své 90. narozeniny. „Arcibiskup Otčenášek je naprosto mimořádnou osobností nejen české katolické církve, ale celé naší země. Pro celou naši zemi je výraznou morální autoritou a já doufám, že si toho více a více lidí začíná být vědomo,“ řekl tehdy novinářům prezident Václav Klaus.
|  | ||
| Mons. ThLic. Karel Otčenášek, PaedDr.h.c. arcibiskup, emeritní 23. biskup královéhradecký Narodil se 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí v rodině koláře Františka Otčenáška. Po měšťanské škole ve svém rodišti studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1939. Ke kněžství se připravoval v Hradci Králové a – poslán biskupem Mořicem Píchou – v Římě (Lateránská univerzita, kolej Nepomucenum), kde byl 17. března 1945 vysvěcen na kněze královéhradecké diecéze. Po skončení války se vrátil do vlasti a působil jako kaplan v Týnci nad Labem, dále jako administrátor v Horní Rovni a v Žamberku a od října 1949 jako vicerektor kněžského semináře v Hradci Králové do jeho zrušení komunistickou vládou v červnu 1950). |  | ||
| 30. března 1950 byl papežem Piem XII. jmenován jmenován titulárním chersoneským biskupem s pověřením řídit královéhradeckou diecézi v případě, že bude „sedes impedita“ či „sedes vacans“ (tj. bráněno výkonu biskupské služby) a 30. dubna 1950 svým předchůdcem Mořicem Píchou tajně bez vědomí státu vysvěcen na biskupa. Potom se stal administrátorem ve Vrchlabí. 11. července 1951 byl internován v želivském klášteře; spolu s biskupem Tomáškem a Mons. Šuránkem byl v přísné izolaci od ostatních duchovních. Za „velezradu a špionáž pro Vatikán“ byl v roce 1953 převezen do vyšetřovací vazby a v prosinci 1954 v Hradci Králové odsouzen na 13 let vězení. Jako vězeň poznal kromě jiných kriminálů Mírov, Leopoldov a Valdice, odkud byl po více než 10 letech na amnestii propuštěn v květnu 1962. Poté pracoval jako dělník v mlékárně v Opočně. |  | ||
| V roce 1965 mu bylo na zásah papeže Pavla VI. dovoleno nastoupit do duchovní správy, ale mimo vlastní diecézi a se zákazem jakéhokoli projevu biskupské hodnosti. Působil jako administrátor v Ústí nad Labem–Trmicích a dalších pohraničních farnostech. Mezi lety 1968 a 1973 mohl opět působit ve své diecézi, avšak pouze jako administrátor farnosti Plotiště nad Labem; pak se musel znovu vrátit Trmic. Teprve po listopadu 1989 mu bylo umožněno převzít správu diecéze, do té doby řízené kapitulním vikářem. 21. prosince 1989 jej papež Jan Pavel II. potvrdil jako diecézního biskupa v Hradci Králové a 27. ledna 1990 byl v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové uveden do služby svému biskupství, a to papežským zmocněncem arcibiskupem Francescem Colassuonem. Úřad sídelního biskupa vykonával do 6. června 1998, kdy se jeho nástupcem stal Dominik Duka, OP (při této příležitosti obdržel z rukou apoštolského nuncia Giovanniho Coppy od papeže uznání s poděkováním).
|  | ||
| |||
